Název:Ariena Ruwaardová, její manžel Mark, jejich děti Lot, Stijn a Daan a kočka Sientje
Umístění: Gorinchem, Nizozemsko
Velikost: 1 991 čtverečních stop
Roky žil: 1 rok, ve vlastnictví
Arienin příběh je příběhem naděje a povzbuzení, o nalezení nové cesty, když se ta stará stala neprůchodnou. Před více než 10 lety byla učitelkou na základní škole. Spolu s Markem (který je také učitel) měli tři děti. Užívala si rodinu, naplňující práci a jejich rušný společenský život. Pak došlo k tragédii a Arienu zasáhla virová encefalitida, zánět mozku. Měla štěstí, že přežila, ale dopad byl tak silný, že se věci nikdy nevrátily do původní podoby.
Dlouhá rehabilitační doba jí vrátila svalovou sílu, řeč a schopnost číst. Některé účinky se však ukázaly jako trvalé a Ariena byla nakonec prohlášena za nezpůsobilou pokračovat ve své práci učitelky na základní škole, a to ani na částečný úvazek. Po 23 letech učení to opravdu bolelo. „Někteří lidé si mysleli, že by to bylo skvělé, kdybychom už nemuseli pracovat,“ říká Ariena, „ale rozhodně tomu tak nebylo. Chyběla mi substance – to znamená – a prostě jsem to nenáviděla.“
Následující roky byly těžké. Nejprve bylo truchlit pro věci, které kdysi byly a nikdy se nevrátí. To se nakonec proměnilo v přijetí nového status quo, kdy byli schopni konečně vzdát zoufalý boj o znovuzískání toho, co bylo ztraceno. Bod obratu v procesu emocionálního léčení Arieny, protože to znamenalo, že se nyní mohla soustředit na vše, co bylo ještě možné, místo toho, aby se zabývala záležitostmi mimo její dosah.
Jako malá Ariena ráda četla a psala příběhy. Později jako učitelka psala krátké příběhy pro děti ve své třídě. Po všech těch turbulentních letech se rozhodla zvednout svůj starý koníček. „Chtěl jsem napsat o svých zkušenostech z minulého období. Zpočátku to bylo určeno mým dětem; aby si mohli přečíst, jak se cítím,“ vysvětluje Ariena. "To mi dalo nový účel a smysl." Toto oživení kreativity tím neskončilo. V minulosti rodina žila v Curaçao na tři roky (malý ostrov v Karibiku). Sbírání naplaveného dříví bylo oblíbenou zábavou, a když se rodina vrátila do Nizozemska, přivezli působivou sbírku naplaveného dříví, kokosů a mušlí. Ariena už v Curaçau vyráběla umělecká díla z naplaveného dřeva a nyní nastal čas tuto relaxační aktivitu znovu rozproudit.
Rychle vpřed k dnešku: Ariena našla zcela nový směr. Její dny jsou plné psaní a vytváření umění z naplaveného dřeva. Tyto dva jsou pravidelně kombinovány; báseň a fotografie jejího uměleckého díla tvoří krásnou a smysluplnou pohlednici, kterou lze zakoupit prostřednictvím její webové stránky. Životní příběh Arieny vyšel v knize s názvem Nedokonalý Verklaard (což znamená „prohlášeno za nedokonalé“). Na rozdíl od toho, co by se dalo očekávat – ve světle její nemoci – není zasmušilá ani bezútěšná. Místo toho je to povznášející a překvapivě lehké. A dál sdílí lekce, které se za ta léta naučila. Zahrnuje dokonce přemítání o jejím domě a jeho interiéru, doprovázené pěknými fotkami, které pořídil Arienin manžel Mark.
Ve skutečnosti to druhé není tak docela úsek od hlavního tématu. Ariena upřesňuje: „Vidíš, najednou jsem byla hodně doma. Jako celou dobu. I když jsem náš domov vždy považoval za důležitý, nyní se stal zásadním. Opravdu věřím, že teplý a bezpečný domov může přispět k pocitu pohody. Obklopovat se osobními předměty, kousky, které byly vyrobeny s láskou a řemeslnou dovedností; Prostředí, ve kterém se cítíte pohodlně, je prospěšné pro vaše celkové zdraví.“
Můj styl: Naplavené dříví, pomeranč, přírodní materiály, rodinný dům.
Nejlepší rada: Vytvořte si svůj domov podle věcí, které rádi děláte. Domov je žít: pro své koníčky, relaxaci, pro pospolitost. Zkrátka pro vaše štěstí!
Zdroje snů: Není to vysněný zdroj, ale spíše přání do budoucna: vlastní pokoj, který mohu nazvat svým pracovním prostorem.