Jsem velkým fanouškem Gretchen Rubinových Projekt štěstí kde hodně mluví o jednoduchých každodenních postojích a činnostech, které mohou přispět k celkovému štěstí. Jedním z témat, kterých se často dotýká, je myšlenka být kupujícím nad nebo kupujícím v domácnostech, jako je toaletní papír, zubní pasta a mýdlo.
Podle Gretchen: V extrémních případech má kupující po ruce po ruce roční toaletní papír jen pro případ, že nedokonalý kupec dojíždí věci neustále, kupuje jen to, co je potřeba potřeboval. (Přečtěte si více o tomto tématu Projekt štěstí.)
Mám tendenci být něco underbuyer (rád to považuji za minimální) a byl jsem zasažen, když jsem byl v domě přítele a poukázal na to, že ve skříni pod jeho zálohou uchovává zálohy své oblíbené zubní pasty, holicího krému, ústní vody a sprchového gelu dřez. Připadalo mi to jako zbytečné a já jsem se zeptal, proč měl potíže s tím, že má tolik „extra“ věcí. (Uvědomil jsem si, že mám tendenci kupovat to, co potřebuji, když mi došel poslední láhev.) Řekl že nenávidí, že mu dojde cokoli, a tak si jednou za čas koupí 2 nebo 3 věci, které on potřeby.
Hned druhý den v Trader Joe's jsem experimentoval s nákupem doplňkového materiálu (toaletní papír, sprchový gel a zubní pastu) a byl překvapen, že mi připadalo opravdu dobré mít doplňky ve skříni, že jsem byl na chvilku nastaven a nebyl bych ohrožen dojdou. Také to šlo proti mým instinktům utrácet peníze za věci, které nebyly nutné (protože, jak víte, já jsem nedojel dosud), ale ve skutečnosti to změnilo to, jak jsem se cítil jako doma, protože jsem věděl, že jsem toho měl dost.
